V transu s JuJu

profil
Anna Mašátová

Jedinečná fúze nabroušených rockových kytar zkřížených s tradiční západoafrickou hudbou - to jsou JuJu alias Justin Adams a Juldeh Camara. Kromě historie tohoto jedinečného world music projektu jsme připravili obsáhlou fotoreportáž z loňského koncertu v pražském Paláci Akropolis.

Justin Adams, bývalý spoluhráč Roberta Planta a významný producent, prožil jakožto syn diplomata dětství v Jordánsku a Egyptě. Tamější hudba a první nesmělé pokusy o hraní na darbuku ho natolik očarovaly, že se rozhodl muzice zasvětit celý život.

Hudební začátky Justina Adamse

Již na  střední škole, elitním Etonu, založil svou první kapelu, ovlivněnou punkovou scénou a především jeho největším idolem The Clash (Joe Strummera dokonce vyzpovídal pro školní časopis). Kvůli hudbě zanechal později studia dějin umění na slavném Courtauld Institute v Londýně. Po letech strávených se skupinou  The Impossible Dreamers, zaznamenal větší úspěch roku 1987, když spolu s kytaristou Jah Wobblem z Public Image Ltd. založili Invaders of Heart. Na jejich nahrávkách hostovaly hvězdy jako Natacha Atlas, Sinead O´Connor či Baba Maal a další. Adams se dlouho živil jako studiový hráč – např. roku 1996 natočil s Natachou Atlas úspěšné album Halim.

Na sólové dráze

Zlomovým se stal rok 2000, kdy vydal první sólové album Desert Road.  Navíc se stal producentem francouzské skupiny Lo´Jo, podílel se na na legendárním Festival in the Desert a přes léto napsal soundtrack k filmu Elaine Proctor s názvem KIN. O rok později začala jeho spolupráce - v Čechách dnes již velmi dobře přijímanou -  tuarežskou skupinou Tinariwen, které představil evropskému trhu a zároveň produkoval všechna jejich alba. Robert Plant si Adamse doslova našel až roku 2002, nicméně jejich společná záliba v africké hudbě a hraní si se styly nemohlo vyústit v nic menšího než celosvětový úspěch, Adams se dokonce stal  spoluautorem  Plantovy desky Mighty Rearranger. Kromě JuJu v současné době působí i v projektu** Les  Triaboliques **společně s Benem Mandelsonem a Lu Edmondsem.

Životní příběh Juldeha Camary

Ani životní příběh Juldeha Camary není rozhodně jednotvárný. Příslušník afrického kmene Fula a současný nejuznávanější hráč na ritti (jednostrunné africké housle), získal svůj um díky svému otci Serifovi. Ten prý v patnácti letech zmizel v lese beze stopy. O tři roky později byl nalezen jak sedí na stromě a hraje na zlaté housle, což ho prý naučili džinové. I když byl odveden zpět do své rodné vesnice, často mizel, aby se zdokonalil ve hře. Výměnou si však džinové vzali jeho zrak.

S otcem  Juldeh vystupoval při vesnických  slavnostech, Serif ale brzy poznal, že ho syn hráčsky přerostl. Juldeh se proto vydal na vlastní dráhu jakožto griot – potulný muzikant a historik svého kmene. Slávu postupně získával hraním a skládáním písní pro  politika Hassana Musa Camara i hraním v turistickém resortu. Od roku 1990, kdy participoval na desce Billa Laswella - Ancient Heart - Mandinka & Fula Music of the Gambia, Camara definitivně získal statut celosvětově uznávaného hráče. Nahrál album s Blind Boys of Alabama, vyučoval na evropských  univerzitách a akademiích, aby se nakonec roku 2002 oficiálně přestěhoval do Londýna. Během roku 2003 účinkoval v londýnském Národním divadle ve hře Elmina´s kitchen, která byla později  uvedena i v televizním vysílání.

Osudové setkání

Když se Juldeh Camarovi roku 2007 dostalo do rukou Justinovo album Desert Road, myslel si, že autorem musí být Afričan. Sám Adams na koncertě v Akropoli vyprávěl, že mu Juldeh jednoho dne zavolal, zahrál jeho píseň do telefonu a hned bylo jasné, že jsou spřízněné duše.

Za čtyři roky společné existence natočili tři alba -  Soul Science (2007), které obdrželo cenu Crossing Culture Award rádia BBC Radio 3, Tell no Lies (2009)  a v květnu tohoto roku vydané In Trance na labelu Real World Petera Gabriela. K dokonalosti dovedené prolnutí rocku s africkými rytmy, zvukem ritti a Camarovým zpěvem představuje špičku současné world music.

Reportáž z koncertu

Praze se poprvé JuJu představili před dvěma lety na festivalu Respect, a tak byl Palác Akropolis příjemně zaplněn fanoušky. Vhodně zvoleným předskokanem bylo duo Delia/Alacam, které uvedlo přítomné svou hrou na kytaru a mbiru do značně meditativního rozpoložení.

Chvíli před půl devátou už ale byli předskokani vystřídáni hvězdami večera – kromě Adamse a Camary je součástí skupiny baskytarista Billy Fuller a namísto stálého bubeníka Davea Smithe zaskakoval John Blease.

Sálem se začaly linout čarovné tóny ritti prolínající se s důraznou basovou linkou a Adamsovou bluesrockovou kytarou. Naprosto se tak vyplnilo Adamsovo upozornění, že pro nás bude jeho spoluhráč Camara nebezpečný, neboť je schopen nás svou hrou přenést kamkoliv....

Většina skladeb pocházela z nejnovějšího alba In Trance – a název je vskutku trefný, neboť do tranzu a tance své diváky během chvíle dostali. Naprosto uhrančivý byl bubenický trialog v druhé části koncertu a po přídavku musel i největší skeptik uznat, že tu noc se na hodinu a půl do Akropole slétli všichni dobří afričtí duchové.

Playlist:

Blue Man Returns (Soul Science)
Reme Reme  (Tell no Lies)
Mariama Trance (In Trance)
Nightwalk (In Trance)
Waide Nayde (In Trance)
Djanfa Moja (In Trance)
Jombajo (In Trance)
Sanakubay (Soul Science)
Sahara (Tell no Lies)
Fulani Coochie Man (Tell no Lies)

Přídavek:
Ya Ta Kaaya (Soul Science)

Justin Adams & Juldeh Camara, Palác Akropolis, 16.11.2011

Fotografie Barka Fabiánová
http://barkafabianova.net/fotogalerie/JuJu/