Tři tipy

fenomén
Louis Cesar Ewande

Několik postřehů od skvělého francouzského perkusisty o tom, jak efektivně cvičit a hrát na hudební nástroj.

Předem mi dovolte popřát vám do Nového roku mnoho zdraví, lásky a inspirace. Pro ty z vás, kteří se věnují studiu hudby, zde mám tři rady, které vám mohou ulehčit život. Tato doporučení je lehké dodržovat. Nejsou totiž psána stylem „co dělat“, který může být občas zavádějící, ale způsobem „co raději neříkat“.

Proč byste neměli určité věci říkat? Způsob, jak mluvíte během učení, totiž odhaluje, jak pracuje vaše mysl a jak konkrétně reagujete, když narazíte na překážky. Studium hudby bez hlubší sebeorganizace je ztrátou času. Sice nebudete mít problém se svou sebejistotou a egem, ale také nikdy nebudete hrát hudbu tak, jak byste mohli. Pokud se přestanete vymlouvat, pomůže vám to zaměřit se správným směrem, který by se dal shrnout následovně: cvičte, kdykoli je to možné, buďte trpěliví a vnímejte to, jak hrajete.

Je to pro mě těžké

Přál bych si mít fotky všech lidí, kteří mi řekli tuto větu, protože pak bych mohl tuto velkou rodinu hudebníků
ukázat každému nově příchozímu studentovi, aby se necítil tak osamocený.

A teď vážně, tohle je jeden z nejhorších postojů, který vám zabraňuje naučit se cokoliv. V první chvíli se totiž zdá obtížné úplně všechno. Cvičení na jakýkoli nástroj je ale ve skutečnosti o tom, že si osvojíme náročné věci do té míry, že je dokážeme zahrát plynule a bez námahy. Kvůli tomu je důležité přestat si stěžovat a snažit se vysvětlovat věci, které žádné vysvětlení nepotřebují.

Cvičte.

Celý článek si můžete přečíst na stránkách autora.