profil

Jitka Pokorná

Tanec je pro mne svoboda, je to dech, který mohu nechat plynout ven a zpět do těla, aniž bych ho musela kontrolovat.

Nejsem zastáncem rozdělování, škatulkování a odborných jmen pro styly tance ani hudby a v případě tanců Západní Afriky, to nejspíš není ani možné. Nejčastěji užívaným názvem je moderní, nebo výrazový africký tanec. Já mám raději pojmenování bílé afro.

Už při první stáži v Africe, jsem se těžko smiřovala se skutečností, že těžko mohu tančit stejně jako místní lidé. Zlom přišel, když jsem já tančila pro ně a viděla radost a nadšení se kterým mne povzbuzovali. Netančíme stejně....... a komu to vadí ?!

S tancem jako takovým jsem začala asi ve třinácti letech. Nicméně, pojetí klasického tance a jeho výuky nebylo tím pravým potěšením, co jsem si přála najít. To si mne našlo až později, díky modernímu výrazovému tanci a volnosti, kterou jsem si z něj byla schopna vzít. Mými největšími učiteli byli v tomto směru: Hana „Bobo“ Smyčková-Látalová a Petr Dytrych.

Africký tanec a rytmy jsem objevila díky Davidu Oplatkovi a Marcelce „Tučňákovi“.

Absolvovala jsem kurzy mnoha lektorů, jak rodilých Afričanů, tak učitelů z Evropy. Mou první učitelkou, stále také jednou z nejoblíbenějších, je Terezka Pospěchová.
Zúčastnila jsem se několika pobytů v západoafrické Guiney, kde jsem se učila tančit pod vedením místních tanečníků (např.: Les Ballets Africains, Ballet de Mamady Keïta, Ballet Nimba)

Mezi mé oblíbené učitele patří: Zee Sylla, Aly Mara, Cornelia Kaiser, Manana a Mohamed Cissé, Alseny Bangoura, Oumou Mariko, Koffi Koko, Mohamed Bangoura, Rachel Bangoura, Bébe Bangoura a Jokeh Sylla.

Za svůj největší taneční úspěch vůbec považuji, že se mi několikrát dostalo té cti a na pouliční slavnosti v Africe jsem byla nejen pozvána, ale i placena jako tanečnice :-)

Jitka Pokorná