Humanitární pomoc Africe vs. pomoc rozvojová - 2. část

pomoc Africe
Sagar Traoré

Pokračování článku o jedné z největších humanitárních krizí v subsaharské Africe. Jaká je situace v hladomorem zasažené Etiopii?

Etiopie

Říká se, že pod povrchem Etiopie leží značné zásoby zlata, železné rudy a dalších surovin. Etiopie je tedy potenciálně velice bohatou zemí. Kromě těžby surovin se nabízí i jiné cesty, kterými by se tato africká země mohla ve snaze zlepšit svou ekonomickou situaci ubírat. Oplývá totiž neuvěřitelným kulturně historickým bohatstvím se spoustou archeologických památek, v Etiopii lze také nalézt velké množství jedinečných druhů živočichů i rostlin. Místní kultura, hudba a tradice jsou velmi osobité a jedinečné. Země si dodnes uchovala prastaré písmo, jazyk a dokonce i vlastní kalendář a jednotky určování času. Etiopie by tedy jednou mohla zaujmout vedoucí postavení v cestovním ruchu na africkém kontinentu.

Situace se však má tak, že v Etiopii, zemi, kde sídlí Africká unie a pořádá zde zcela zbytečné konference, je osm z deseti rodin zcela závislých na zemědělství, To znamená, že pokud se neurodí, nastane okamžitě hlad. A není-li dostatek vody, což zemím Afrického rohu hrozí pravidelně každý rok, bývá úroda velice chudá. Etiopské zemědělství ale kromě nedostatku závlahy trpí i naprostou zaostalostí. Lidí, kteří si můžou dovolit zemědělskou mechanizaci, je zoufale málo. Přitom kdyby se zemědělcům z oblastí bohatších na déšť podařilo alespoň částečně zintenzívnit své hospodaření, dokázali by v úrodných letech vyprodukovat tolik úrody, že by nasytili celou Etiopii. Většina z nich ale nemá nejmenší ponětí ani o existenci hnojiv, o jejich správném využití nebo přínosech pro úrodu. Další podmínkou vedoucí k etiopské potravinové soběstačnosti by byla fungující infrastruktura, což zatím zůstává vzdáleným a těžko dosažitelným snem.

Pomoc

Důsledkem špatného a neefektivního zemědělství a hospodaření trpí každoročně hladem kolem desetiny obyvatelstva, v suchých letech je hladovějících mnohem více. Od roku 1984, kdy zemi postihl první známý extrémně silný hladomor, působí v Etiopii velké množství humanitárních organizací. Některé z nich se snaží předcházet opakování katastrofy například tím, že stále distribuují potravinovou pomoc, a to i na místech, kde byl akutní hladomor již zažehnán.

Dá se však distribuování potravin nazvat „pomocí Etiopii“? Obyvatelé navyklí na pravidelný příděl nejsou nikterak nuceni se aktivně starat o svou obživu, jen pasivně čekají na "svůj" pytel pšenice. Co se však stane, až jednou vydávání potravinové pomoci skončí? Nejspíš nastane opravdová humanitární krize, paradoxně vyvolaná humanitární pomocí rozdělovanou ve špatný čas na špatném místě.

Co Etiopie potřebuje, není rozdávání pšenice, ale efektivní a udržitelná rozvojová pomoc. Na rozvojové projekty, které by zvýšily úroveň školství nebo zdravotnictví v Etiopii, jedné z pěti nejchudších států světa, však státu zoufale chybí peníze. Země je také stále ještě oslabená následky nešťastného šestnáctiletého socialistického experimentu a několika sousedských válek a, jak už bylo řečeno, je závislá na už tak malých srážkách. Na řešení problémů, do kterých se sice Etiopie, tak jako mnohé jiné rozvojové země, dostala částečně vlastní vinou, nemá stát ani prostředky ani potřebné know-how. Jediným řešením tak nadále zůstává pomoc ze zahraničí. Česká republika je jedním z mnoha donorů, kteří se v Etiopii angažují. Udržitelných a efektivních projektů je však prozatím poskrovnu.

Má humanitární pomoc Africe smysl? A pomoc rozvojová? Jak nejlépe pomáhat rozvojovým zemím? Jaký je Váš názor? Jaké jsou Vaše zkušenosti s charitou? A Váš názor na charitativní akce?