Humanitární pomoc Africe vs. pomoc rozvojová - 1. část

pomoc Africe
Sagar Traoré

V subsaharské Africe právě řádí jedna z největších humanitárních krizí v historii afrického kontinentu. Přečtěte si, co se v uplynulých měsících dělo na hladomorem postiženém Somálském poloostrově.

Africký roh

V období letních měsíců, kdy bylo naší největší starostí psí počasí, workshopy, případně balení kufrů, měli lidé žijící v zemích Afrického rohu zcela jiné starosti. Africký roh, jinak také Somálský poloostrov, je nejvýchodnější území Afrického kontinentu, které vybíhá do Arabského moře a nazývá se tak proto, že připomíná roh nosorožce. Území zabírá přibližně 2 000 000 km², zahrnuje čtyři země (Etiopii, Somálsko, Džibutsko a Eritreu) a žije zde asi 80 milionů obyvatel.

Hladomor

Somálsko si už od osmdesátých let většina z nás spojuje s obrázky vyhublých umírajících dětí, které se letos bohužel vrátily do médií v plné síle. V srpnu byly životní podmínky vyvolané dlouhodobým suchem na území Somálska prohlášeny OSN za hladomor, což se stává opravdu výjimečně, humanitární a mezinárodní organizace totiž pojem „hladomor“ používají jen velmi opatrně a zřídka. Jedná se o nejvážnější možný nedostatek potravy, který vede v zasažené oblasti k hromadnému vymírání obyvatel a šíření infekčních nemocí. Hladomorem byly zasaženy zejména dva jihosomálské regiony - Bakol a Lower Shabelle. V průběhu září mu bohužel propadnou nejspíš i některé další somálské a etiopské regiony. Zasažené země, tedy zejména Somálsko a Etiopie, patří co se hladomoru a jiných katastrof týče k „tradičním" teritoriím.

Somálští obyvatelé, trpící dlouhodobě ozbrojeným konfliktem, přišli vlivem sucha o poslední zdroje obživy a poslední kusy dobytka. V důsledku toho masově opouštějí své domovy a odcházejí do okolních zemí. Odhaduje se, že krize přímo postihla více než 4 miliony lidí, kteří potřebují přímou humanitární intervenci. Toto číslo však nezahrnuje další obyvatele zemí Afrického rohu těžce zkoušené suchem, nedostatkem potravin či astronomickým nárůstem jejich cen. Smrt hladem stále ještě hrozí více než dvanácti milionům lidí. Humanitární pomoc, zahrnující hlavně dodávky jídla a vody do Somálska, je však nesmírně obtížná, protože území ovládá islámská militantní skupina aš-Šabáb.

Uprchlické tábory

Vzhledem k tomu, že přímé pomoci na území samotného Somálska brání hnutí al-Šabáb, snaží se vyhladovělí lidé často dosáhnout pomoci za hranicemi své země, a to především v Etiopii. Hnutí al-Šabáb si již stihlo zřídit kontrolní stanoviště na všech hlavních cestách a mostech směřujících do Etiopie, proud uprchlíků se proto stáčí přes bezpečnější oblasti, cesta jim tak trvá mnohem déle a je mnohem více vyčerpávající. Do Etiopie přesto denně proudí stovky uprchlíků, většinu z nich tvoří ženy a děti. Muži zůstávají doma se starými členy rodiny neschopnými dlouhého přesunu, nebo hlídají poslední kusy dobytka. Počet uprchlíků, kteří v Etiopii umírají, neustále stoupá. Nejohroženější jsou podle OSN děti. Uprchlické tábory totiž zachvátily nejrůznější epidemie a nemoci.

Dalším problémem je, že se v táborech hlavní pozornost soustředí zejména na somálské uprchlíky, zatímco strádající místní obyvatelé problematického Somálského regionu, který je součástí Etiopie (mnohým znám spíše pod jménem Ogaden), jsou upozaděni. Somálští uprchlíci se v táborech shromažďují s vidinou toho, že se brzy vrátí domů, brání se jakýmkoliv dalším přesunům, nechtějí se geograficky vzdalovat od své domoviny a už vůbec ne od rodinných příslušníků, kteří zůstali v Somálsku. Obávají se, že by ztratili kontakt se svými klany a rodinami a ty by se v důsledku toho mohly rozpadnout či vzájemně poztrácet. V případě, že dojde k dalšímu nárůstu uprchlíků v oblasti, je proto nutné počítat s možností nepokojů či střetů s místními obyvateli.

Humanitární pracovníci se také potýkají s vysokou cenou pozemní dopravy z centrálního regionu Etiopie do Somálského regionu, která vychází na 25 % celkových nákladů zásilky. Pokud by se potenciálně musely potraviny nakupovat až v Džibutsku či ve vzdálenějším zahraničí, mohla by se cena pozemní dopravy přes Addis Abebu a jih Etiopie vyšplhat až na 55 % celkové ceny.

Africká Unie

Humanitární asistenci v oblasti koordinuje etiopský vládní úřad pro uprchlíky ARRA (Administration for Refugees and Returnees Affairs), dále se na koordinaci podílí UNHCR (The UN Refugee Agency - úřad pro uprchlíky OSN) a WFP ( World Food Programme, který nedávno zaštiťoval také „Pochod proti hladu“ v Praze). Do záchranné operace byly kromě zmíněných mezinárodních subjektů zapojeny i zahraniční nevládní organizace, které v oblasti působí a které pro uprchlíky zajišťují přístřeší a zdravotní péči. Za Českou republiku je to zejména organizace Člověk v tísni (ČvT), ta v oblasti provozuje mobilní kliniky a rozdává balíčky se základními potřebami k přežití.

Africká unie (AU) uspořádala v etiopském hlavním městě dárcovskou konferenci, jejímž účelem bylo sehnat pomoc pro strádající země Afrického rohu. Konference byla uspořádána více než měsíc poté, co OSN konstatovala, že v Somálsku panuje hladomor, a o tři týdny později, než původně plánovala! Měla být historicky první reakcí AU na humanitární krizi vyvolanou suchem a měla ve své podstatě představovat africkou odpověď na aktuální tíživou situaci. V rámci konference měla být také vytipována potenciální bílá místa (gaps) dosavadních humanitárních aktivit s cílem tato místa vyplnit. Cílem konference měly být i mitigační programy, zaměřené na budoucí předcházení obdobným krizím.
Africká unie, kterou tvoří padesát čtyři členských zemí, je podle kritiků naprosto bezzubou organizací, která není schopna zajistit jakoukoliv pomoc. Teď, po svržení Muammara Kaddáfího, je navíc bez štědrého zdroje peněz z libyjské ropy (Kaddáfí mimochodem AU v letech 2009 a 2010 předsedal). Co se týče zmíněné konference, zdá se, že se jednalo o zcela zbytečnou akci. Účast vysokých státních představitelů byla finančně velice náročná, finanční prostředky na dopravu a pobyt účastníků mohly být v souvislosti s krizí využity rozhodně efektivněji.

Co si o situaci v Africkém rohu myslíte Vy? Jaký druh pomoci je podle Vás ten pravý? Lze vůbec „zachránit“ Afriku? Jak?