UKÁZKA Z FOTOGALERIE
FÓRUM
témat: 388, příspěvků: 2779
POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY
djemb001: 28.7.10 16:17
Zdravim, je mi 17 let a už cca. 1,5 roku hraju ..
Zdravim, je mi 17 let a už cca. 1,5 roku hraju ..
Průměrný věk hráču na djembe
BAZAR
Karel Kovarski: 27. 7. 10 9:26
prodám: Djembe Masada
Magda: 24. 7. 10 23:36
prodám: djembe
TARTIT - HUDBA POUŠTĚ
25. 2. 10, <bobr>
Nejautentičtější průkopníci pouštního blues, kteří inspirovali Tinariwen i Ali Farku Toureho. Nic nevystihuje lépe obrovské prostory Sahary než hudba Tartit, skupiny kterou tvoří pět žen a čtyři muži etnika Tuaregů z oblasti Timbuktu v Mali.
autor článku: Lamya Kourdi
Skupina Tartit vznikla v dobách rebelských válek tuaregů s Malijskou vládou v utečeneckém táboře. Hudba pro Tuaregy není zdrojem obživy, ale součástí jejich života a identity, která žije svobodně a nezná hranice.
V utečeneckém táboře také byli objeveni pro západní svět, a to jednu belgičankou, která dostala nápad, že by některé ženy mohly vystupovat na festivalu „Voix des Femmes“ (Hlasy žen) v belgickém Liège. Poprvé se tak spojilo několik žen, které se do té doby volně sdružovaly okolo griota Amanoua, a zformovaly skupinu Tartit. Ostatně slovo Tartit můžeme přeložit jako spojení.
U těchto nomádských kmenů hrají ženy na buben zvaný timba, tleskají a zpívají zatímco muži hrají na tří- nebo čtyřstrunnou loutnu zvanou tehardent. Během svého patnáctiletého účinkování přidali do svého repertoáru i elektrickou kytaru, díky níž jejich hudba získala přídech „Desert Blues“, styl, který nacházíme třeba u Ali Farky Tourého, Tinariwen nebo Oumou Sangaré.
Tartit v rámci cyklu Respect Plus vystoupili ve středu 17. února v Paláci Akropolis. Příležitost poslechnout si tuto skupinu jsme si nenechali ujít ani my.
Na pódiu sedělo na zemi pět žen a čtyři muži oblečeni do dlouhých vznešených hábitů, ovšem tváře měli zahalené pouze muži. Ze všech účinkujících byla doslova cítit Sahara, klidná a tichá, zato plná energie. Ženy, udávající tón na bubnech, nás svými plnými a čistými hlasy uváděly do příjemného a pomalého transu. V průběhu koncertu nám předvedly i svoje tradiční tance a diváci z nich nemohli odtrhnout oči. S roztaženýma rukama a hlavou vztyčenou vzhůru vypadali Tartit ve svých oblecích majestátně. Malými pohyby hrudí a pánví cudně předváděli tanec plný vášně a každému se tajil dech.
Na konci se snažili posluchače strhnout ke společnému tanci a velbloudímu zpěvu, avšak snad z důvodu fyzické náročnosti obou aktivit se přidalo jen málo lidí.
Atmosféra koncertu byla výtečná, škoda jen, že jsme se o ní nemohli podělit s více posluchači. Můžeme jen doufat, že se skupina Tartit stane v Čechách známější, neboť si tito hudebníci zaslouží minimálně takovou pozornost, jaké se jí u nás dostává jejich krajanům a osudem podobní Tinariwen.
Walett Oumar Zeinabou: zpěv, buben tindé
Fadimata Walett Oumar: zpěv, buben tindé
Mama Walett Amoumine: zpěv, buben tindé
Fadimata W.Mohamedun: zpěv, buben tindé
Tafa Al Hosseini: zpěv, housle imzad
Imzad Amanou: zpěv, třístrunný tehardent
Mohamed Ag Idwal: zpěv, čtyřstrunný tehardent
Mossa Ag Mohamed: zpěv
Mohamed Issa ag Oumar: zpěv, elektrická kytara
Stránky kapely s hudebními ukázkami: www.myspace.com/tartit
Rozhovor s Mama Walett Amoumine a Fadimatou Walett Oumar (ve francouzštině a angličtině): www.mali-music.com
autor článku: Lamya Kourdi
Skupina Tartit vznikla v dobách rebelských válek tuaregů s Malijskou vládou v utečeneckém táboře. Hudba pro Tuaregy není zdrojem obživy, ale součástí jejich života a identity, která žije svobodně a nezná hranice.
V utečeneckém táboře také byli objeveni pro západní svět, a to jednu belgičankou, která dostala nápad, že by některé ženy mohly vystupovat na festivalu „Voix des Femmes“ (Hlasy žen) v belgickém Liège. Poprvé se tak spojilo několik žen, které se do té doby volně sdružovaly okolo griota Amanoua, a zformovaly skupinu Tartit. Ostatně slovo Tartit můžeme přeložit jako spojení.
U těchto nomádských kmenů hrají ženy na buben zvaný timba, tleskají a zpívají zatímco muži hrají na tří- nebo čtyřstrunnou loutnu zvanou tehardent. Během svého patnáctiletého účinkování přidali do svého repertoáru i elektrickou kytaru, díky níž jejich hudba získala přídech „Desert Blues“, styl, který nacházíme třeba u Ali Farky Tourého, Tinariwen nebo Oumou Sangaré.
Tartit v rámci cyklu Respect Plus vystoupili ve středu 17. února v Paláci Akropolis. Příležitost poslechnout si tuto skupinu jsme si nenechali ujít ani my.
Na pódiu sedělo na zemi pět žen a čtyři muži oblečeni do dlouhých vznešených hábitů, ovšem tváře měli zahalené pouze muži. Ze všech účinkujících byla doslova cítit Sahara, klidná a tichá, zato plná energie. Ženy, udávající tón na bubnech, nás svými plnými a čistými hlasy uváděly do příjemného a pomalého transu. V průběhu koncertu nám předvedly i svoje tradiční tance a diváci z nich nemohli odtrhnout oči. S roztaženýma rukama a hlavou vztyčenou vzhůru vypadali Tartit ve svých oblecích majestátně. Malými pohyby hrudí a pánví cudně předváděli tanec plný vášně a každému se tajil dech.
Na konci se snažili posluchače strhnout ke společnému tanci a velbloudímu zpěvu, avšak snad z důvodu fyzické náročnosti obou aktivit se přidalo jen málo lidí.
Atmosféra koncertu byla výtečná, škoda jen, že jsme se o ní nemohli podělit s více posluchači. Můžeme jen doufat, že se skupina Tartit stane v Čechách známější, neboť si tito hudebníci zaslouží minimálně takovou pozornost, jaké se jí u nás dostává jejich krajanům a osudem podobní Tinariwen.
Walett Oumar Zeinabou: zpěv, buben tindé
Fadimata Walett Oumar: zpěv, buben tindé
Mama Walett Amoumine: zpěv, buben tindé
Fadimata W.Mohamedun: zpěv, buben tindé
Tafa Al Hosseini: zpěv, housle imzad
Imzad Amanou: zpěv, třístrunný tehardent
Mohamed Ag Idwal: zpěv, čtyřstrunný tehardent
Mossa Ag Mohamed: zpěv
Mohamed Issa ag Oumar: zpěv, elektrická kytara
Stránky kapely s hudebními ukázkami: www.myspace.com/tartit
Rozhovor s Mama Walett Amoumine a Fadimatou Walett Oumar (ve francouzštině a angličtině): www.mali-music.com
