ČT 16. 4. 09 - GINO SITSON /Kamerun/

kdy: 16.4.2009 19:30

Kino Atlas
Sokolovská 1, Praha 8

Země: Kamerun/USA

Gino Sitson – zpěv
Helio Alves - piano
Lonnie Plexico - kontrabas
Willard Dyson - bicí

Gino Sitson
Cenami ověnčený v New Yorku žijící virtuózní vokalista Gino Sitson pochází ze středoafrické kamerunské oblasti Bamileke. Je pokračovatelem dlouhé řady hudebníků známých jako „ntontas“ (hráči na rohy); jeho matka je rovněž vokalistka a ředitelka pěveckého sboru. Spolu se sourozenci se dostal k blues, jazzu a africké tradiční hudbě velice brzy.
Před zahájením profesionální hudební kariéry dělil Gino Sitson svůj čas mezi studium hudby na Sorbonně a na univerzitě Paris 8 Université de Vincennes-Saint-Denis, kde se zabýval jazyky a etnickou muzikologií. Postupně jej přitáhla multikulturální pařížská hudební scéna, nejprve jako bubeníka, později i jako zpěváka.

„Pan Sitson“ má hlasový rozsah čtyři oktávy a to jej spolu s jeho skladatelskými a aranžérskými schopnostmi řadí mezi nejžádanější osobnosti pro nejrůznější nahrávky, reklamy i rozhlasové či televizní znělky (Danone, Peugeot, Vahine, atd.). Univerzální mladý vokalista vystupoval v muzikálu a je spoluautorem části hudby (Jeanne et le Garçon Formidable). Kromě jiných nahrával a účinkoval vedle takových jmen, jakými jsou například Manu Dibango, Ron Carter, Papa Wemba, Wally Badarou, John Scofield, Geri Allen, David Gilmore, Haruko Nara, Bobby McFerrin, Frank Wess, Ray Lema, Craig Harris, Roy Ayers, James Hurt, Antoine Roney, Luisito Quintero, Jorge Ben, John William, Mario Canonge, Wallace Roney, Brice Wassy, Oliver NGoma, Exile One, Steve Potts, So Why? (ve složení Youssou NDour, Papa Wemba, Wally Badarou, Jabu Khanyile & Bayete, Lourdes Van-Dunem a Lucky Dube), La Compagnie Creole.
Po vydání prvního tiskem oceněného alba Vocal Deliria podnikl Gino se svou vokální afrojazzovou skupinou koncertní šňůru po Francii i v zahraničí. Objevil se v řadě jazzových klubů a na festivalech v Itálii (Palermo di Scena, Musica Dei Popoli…), ve Švýcarsku (Open PROMO…), v Německu (Quasimodo / Berlín, Popkomm /Kolín, Gostenhofer Jazztage…) a při jiných příležitostech byl předzpěvákem hvězd jakými je například brazilský zpěvák João Bosco (Lecco / Itálie). Také se stal pravidelným účastníkem vrcholných pařížských podniků New Morning, Petit Journal Montparnasse, Duc des Lombards, Sunset...
V roce 2000 se Gino v New Yorku zamiloval a rozhodl se tam i usadit. Od svého příjezdu do USA přitahuje publikum a vyprodává koncerty v nejlepších klubech i velkých koncertních sálech (Carnegie Hall, Blue Note, Jazz Bakery, Zinc Bar, Joe’s Pub, SOB’s, Sweet Rhythm, Ashford & Simpson’s Sugar Bar, Blues Alley Jazz Club, Lincoln Center, Schomburg Center, Aaron Davis Hall, Snug Harbor Cultural Center), muzeích (Smithsonian, Museum for African Art, Brooklyn Botanic Garden, Brooklyn Museum of Art, Philadelphia Museum of Art, Museum for African Art …) a festivalech (ovací ve stoje se dočkal na významném podniku SxSW expo v Austinu, TX; na jazzovém festivalu JVC ; jako předzpěvák Roberty Flackové na jazzovém festivalu na Long Islandu…). Svým vystoupením potěšil newyorského starostu Michaela Bloomberga a další hodnostáře v Gracie Mansion při slavnostním zahájení oslav Immigrant Week ve městě.
Od roku 2006 je Gino Sitson tzv. „vyslancem umění“ ve floridském Miami.
V nedávné době byl Gino Sitson přizván Bobby McFerrinem k účasti na dokumentu PBS „THE MUSIC INSTINCT:SCIENCE & SONG“.
Sitsonovo druhé album Song Zin’ (I Want To Tell You) vyšlo v dubnu 2002 a získalo si celosvětový obdiv. Časopis Los Angeles Times je vybral mezi deset nejlepších CD roku 2002 a nominoval na cenu Kora (africká obdoba ceny Grammy).
Nejnovější nahrávka (vydaná v New Yorku) se nazývá Bamisphere a objevuje se na ní Ron Carter (kontrabas), Jeff „Tain“ Watts (bicí), Essiet Essiet (kontrabas) a Helio Alves (klavír). Jedná se o dobrodružnou krajinu zvuků složenou z tuctu zcela nových melodií, v nichž spojily své síly starobylé vzpomínky a čerstvé inspirace a přetavují se tu do výrazu radosti, ztráty a filozofie jednotného světa.
Sitson se aktuálně účastní abonentních koncertů Neighborhood Concert Series v Carnegie Hall a vede profesionální i amatérské vokální dílny pro dospělé i děti. Je členem asociace Chamber Music America. Pravidelně pracuje na filmových a reklamních partiturách. Natočil několik televizních vystoupení a složil hudbu pro známý dětský zábavný televizní pořad Dora The Explorer (Nickelodeon).
I Ginova mezinárodní kariéra je neustále v chodu. Obdržel nominace na ceny WMCE (World Music Chart Europe) a RFI. Jeho nejčerstvější tvorba zahrnuje soundtracky k filmům Betrayal (Kevin Ngooh) a Blue Lotus (Dayo Ayodele), znělky pro francouzskou televizi a France 3, produkci alba pro francouzského zpěváka Cilou, pokračující spolupráci s bratrem, vokalistou, skladatelem, perkusistou a hercem Njamy Sitsonem (www.njamy-sitson.com) žijícím v Německu. Významného úspěchu dosáhl také v roce 2004 při vystoupení na Jazz à Vienne (Francie), jednom z největších jazzových festivalů v Evropě.
Gino Sitson je jediný vokalista, který jazzovou vokální tradici obohacuje o africké polyfonní techniky. Tento hlasový čaroděj prostřednictvím svých čtyř oktáv vytváří fascinující a nekonečné škály zvuků. V jeho odvážném hudebním projektu se nejmodernějším způsobem propojují zralé jazzové, gospelové, bluesové i tradiční africké rytmy a melodie. Texty jsou nejčastěji zpívané v jazyce medumba, jednom z četných kamerunských jazyků oblasti Bamileke.
Sitson je průkopníkem nové generace afrických hudebníků ovlivněných více kulturami a integrujících do svých hudebních výrazů svou vlastní bezprostřední ale přesto neuspořádanou změť zkušeností ze života „na pomezí“ (sever/jih, tradice/současnost, 20./21. století).
Volnou kombinací své značkové vokální akrobacie s mimořádnými postupy „tělních perkusí“ a podobných efektů vykoval pan Sitson výřečný slovník schopný komunikace daleko za hranicemi jazyka či zvyklostí. Gino používá tělo i hlas jako bezbřehý hudební zdroj: a to je také to, co chce sdílet.


Předprodej lístků a další informace: zde